Karel Gott česky
Karel Gott in english
Karel Gott deutsch
Oficiální stránky připravují editor Jan Adam, návrh a realizace FRONK Design
Karla Gotta zastupují GOJA Gott & Janeček + Kaminski Künstlermanagement
SVĚTOVÝ FENOMÉN JMÉNEM KAREL GOTTJe fenoménem, jaký nemá u nás ani nikde jinde na světě obdoby. Od roku 1964, kdy poprvé zvítězil v hlasovací anketě o Zlatého (dnes Českého) slavíka za předcházející rok ( neměl tehdy na trhu ani jednu vlastní desku a předcházejícího roku dostal v téže anketě pouhé tři body), si v ní udržel suverénní postavení až dodnes. Tak trvalá a dlouhodobá popularita a úspěch je ve světě populární hudby naprostou výjimkou. Postavení, jakého Karel Gott v tuzemsku dosáhl, nemá v tomto oboru a v naší době obdoby v žádné jiné zemi světa. A pokud jde o zahraniční ohlas, je Karel Gott jediným a nejúspěšnějším představitelem naší populární hudby, který si získal stálé a významné ve všech zemích střední a východní Evropy a ve všech německy mluvících zemích. Podobným způsobem, jakého dosahují světové špičky tohoto žánru. Podařilo se mu ale dobýt ale i teritoria, kam mají vstup jen skutečně ti největší z největších. Americká centra zábavy Las Vegas a Atlantic City, Mekku country music Nashville i newyorskou Carnegie Hall nebo Velký sál moskevského Kremlu. Gottovo vystoupení před Zakázaným městem v čínském Pekingu sledovalo v roce 1999 přes 600 milionů diváků na celém světě! Je proto ironií osudu, že o odvysílání záznamu pořadu rakouské televize ORF neprojevila zájem žádná z tuzemských televizí.Karel Gott se narodil 14.července roku 1939 v Plzni. V 15 letech se mu rozplynul sen o životní dráze malíře: na UMPRUM jej nepřijali. Ač se dnes konají samostatné výstavy jeho obrazů na samostatných výstavách v evropských metropolích - Praze, Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Moskvě, Vídni nebo Bratislavě. Životní dráhu učně elekromontéra, započatou v Chebu a pokračující v pražské ČKD, zkřížila přitažlivost hudby a zpívání. V roce 1958 se přihlásil do soutěže Hledáme nové talenty v pražském Slovanském domě a před odbornou komisí propadl na celé čáře. Od začátku byl jiný než ostatní. Byl svůj a aniž to věděl, ztělesňoval už tenkrát hudební styl, který měl jednou provždy změnit tvář české populární hudby. Čím dál pravidelněji začal zpívat v pražských jazzových kavárnách Vltava a Alfa. V roce 1960 došel Karel Gott k životnímu rozhodnutí: odešel z ČKD a udělal zkoušky na pražskou konzervatoř. Měl štěstí, neboť jeho tolerantním pedagogem se stal Šaljapinův žák, tenorista Konstantin Karenin. Ten velmi brzy rozpoznal, že to Karla táhne k jazzu a k moderní populární hudbě. A tak ho dřel nejen italskou klasickou techniku zvanou belcanto (pochopil, že se mu bude vždycky hodit), ale korepetoval s ním i tehdejší hity. Karenin rozpoznal zpěvákův zcela mimořádný hlasový fond, technicky ho dokonale rozvinul a vypěstoval. Karel Gott začal spolupracovat se špičkovými tuzemskými orchestry, z nichž je třeba se zmínit především o orchestru Československého rozhlasu řízeným Karlem Krautgartnerem a Josefem Vobrubou. S ním Karel podnikl i první zahraniční zájezdy do Polska a zemí bývalého Sovětského svazu. V roce 1963 přijal Karel Gott angažmá v divadle Semafor a Jiří Suchý s Jiřím Šlitrem mu ušili na míru první hit Oči sněhem zaváté. V Semaforu se seznámil s bratry Štaidlovými - textařem Jiřím a muzikantem Ladislavem. S nimi v roce 1965 založil divadlo Apollo. Karel Gott začal v Apollu sám komponovat a stále častěji šokoval publikum i kritiky všestranností svého projevu a šíří svého repertoáru. Velmi záhy proniklo jeho mimořádné pěvecké mistrovství, jaké je ve světové populární hudbě čím dál vzácnější, do zahraničí. K tradiční charakteristice našeho hlavního města jako města zlatého přibyla zanedlouho i pověst o zlatém hlasu z Prahy a o Sinatrovi Východu. Roku 1967 se Karel Gott stal senzací světového veletrhu gramofonových společností a hudebních vydavatelství MIDEM ve francouzském Cannes (Během všech festivalových koncertů byla měřena hlasitost potlesku. Zatímco potlesk zpěváka Toma Jonese dosáhl 58 fónů, nováček Karel Gott překvapil svými 54 fóny. Francouzský tisk už následující den nepsal o slibném zpěvákovi, ale o přírodním úkazu z Východu). S gramofonovým koncernem Polydor (Deutsche Grammophone Gesellschaft) podepsal v témže roce nahrávací smlouvu, jež byla několikrát prodloužena a v roce 1997 byla změněna na smlouvu celoživotní. Jedná se - i ve světovém měřítku - o vzácný výraz důvěry gramofonové firmy ve svého interpreta. Podobnou smlouvu mají v Evropě uzavřenou jen Peter Alexander a Udo Jürgens. Polydor vydal v letech 1967 - 2000 na všech svých značkách v německy mluvících zemích západní Evropy více jako 120 Gottových alb a 75 singlů. V roce 2002, kdy Polydor změnil majitele, bylo rozhodnuto, že Karel Gott bude nadále nahrávat nadále pro jednu z poboček koncernu Universal - pro firmu Koch Universal se sídlem v Mnichově. Ta zatím na trh uvedla sampler největších Gottových hitů Romantische Gefühle a začátkem roku 2003 vydala Karlu Gottovi novinkové album Jede Nacht. Na jaře roku 2004 pak Karel Gott potěší své příznivce v německy mluvících zemích zbrusu novým albem plným novinek. O trvajícím úspěchu Karla Gotta na německých pódiích svědčí i Cena pro nejúspěšnějšího zahraničního umělce, kterou mu v roce 2002 udělila německá rozhlasová stanice RPR.Silným impulsem pro další umělecký vývoj Karla Gotta se stalo sedmiměsíční angažmá v Mekce světového showbusinessu - v americkém Las Vegas roku 1967. Každý den zpíval Karel Gott v lasvegaském hotelu Frontier před jiným publikem, konfrontoval své poznatky a zkušenosti s programy největších světových celebrit žánru, sešel se s Frankem Sinatrou, Sammy Davisem Jr., Dukem Ellingtonem nebo Cher. Sbíral nové podněty a inspirace a jistě tenkrát netušil, že se do Las Vegas ještě někdy vrátí (V roce 1989 tu absolvoval minirecitál v legendárním hotelu Sands). Tři američtí manažeři tu Karlu Gottovi nezávisle na sobě nabízeli kariéru a dobytí USA. Tato situace se opakuje při všech pobytech Karla Gotta v USA dodnes. Podmínka manažerů? Natrvalo se přestěhovat do USA. Karel Gott se ale jednou provždy rozhodl neopustit své domácí publikum, které ho nikdy nezradilo a podrželo ho i v dobách, kdy proti němu byla vedena ostrá mediální kampaň.Karel Gott je prostě národním pojmem. Vítězícím nejen v mnoha anketách posluchačů (tady je vedle slavičí ankety třeba zmínit anketu televizních diváků o nejpopulárnější umělce na televizní obrazovce TÝTÝ) a odborníků, ale i v prodejnosti desek a ve vyprodanosti největších koncertních sálů. Pětkrát za sebou dokázal bez problémů vyprodat pražskou Lucernu, dvakrát po sobě po střechu zaplnit pražskou T-Mobile Arénu. V roce 1985 mu byl udělen titul národní umělec. V roce 1992 získal Diamantovou desku Supraphonu za 13 milionů prodaných zvukových nosičů se svými nahrávkami. Toto číslo reprezentovalo 86 % populace tehdejšího Československa. Michael Jackson by musel jen v USA během své kariéry prodat 215 milionů desek, aby dosáhl stejného stupně popularity v jediné zemi jako Karel Gott. Fakt, který by si zasluhoval zápis v Guinessově knize rekordů. Pro Supraphon natočil Karel Gott v letech 1962 - 1993 182 singlů, 63 alb a 2 samostatné videokazety. V roce 2004 mu pak Supraphon udělil Multiplatinovou desku za prodej 2 CD Karel Gott - 42 největších hitů a za prodej 2 CD Karel Gott - Lásko má (Nejkrásnější písně o lásce) Zlatou desku.V roce 1993 založil s JUDr. Františkem Janečkem vlastní uměleckou agenturu GOJA, která mu vydala 8 alb a organizuje jeho tuzemská koncertní turné. Za svého umělce Karla Gotta přijalo jak publikum v zemích bývalého Sovětského svazu, Polsku a Bulharsku, tak i ve všech německy mluvících evropských zemích. Prostřednictvím tisíců koncertů na více jak sedmdesáti samostatných koncertních turné, stovek televizních pořadů, desítek samostatných televizních show a 30 milionů prodaných desek, se s nestárnoucím uměním Karla Gotta seznámili diváci a posluchači v mnoha zemích světa. V Japonsku, v americkém Nashvillu při pětinásobném účinkování na festivalu country music, na Kubě i v Číně, ve Španělsku, Holandsku, Belgii, Lucembursku, Řecku, Francii, Itálii, Velké Británii, Kanadě, ale i ve Venezuele, Spojených arabských emirátech nebo v Austrálii. Jaké jsou tedy příčiny Gottovy dlouhodobé popularity? Rozhodně tkví především v tom, že Karel Gott jako náš první (a vlastně jediný) zpěvák dokázal sloučit hlasovou dovednost a přitažlivost s onou nezbytnou slzou v hlase, pěveckou profesionalitu se stylovými a výrazovými prostředky moderní populární písně. Tuto schopnost, málo vídanou i ve světovém měřítku, prokázal i v různých zcela protichůdných repertoárových oblastech. Od folklóru prakticky všech evropských národů přes vybrané operní a operetní árie, skladby klasiků a italské canzonetty, až k jazzu, muzikálu, rokenrolu, country, disco a rocku. Nejlepším důkazem toho, jaký je Karel Gott 21. století, jsou alba, která v roce 2002 natočil - novinkové album Pokaždé s hity Jako James Bond, Stíny dvou, Pokaždé a Jestli já tě budu mít rád, Swing kolekce s písněmi proslavenými především Frankem Sinatrou, Koncert hvězd na Žofíně s Evou Urbanovou, Peterem Dvorským a Helenou Vondráčkovou nebo Kouzelné vánoce s Lucií Bílou, houslistou Pavlem Šporclem a Českým chlapeckým sborem Boni pueri. Karel Gott se navíc nikdy nespoléhal na pouhopouhé omílání svých největších hitů. Naopak pravidelně uvádí stále nové a nové písně. Mnohdy i z autorských dílen pro něj poněkud netypických autorů - DJ Bobo, Pavla Habery, Janka Ledeckého, Petra a Pavla ORM, Michala Davida, Leška Wronky a Šimona Kalouska. Vytrvalost, výjimečná pracovitost, píle a neunávný elán, spolehlivost a odpovědnost, obrovské zaujetí pro věc, zvídavost po všem novém, chápající vztah k lidem (Tady je třeba zmínit jeho aktivity, o kterých sám nerad příliš hovoří - finanční pomoc dětskému oddělení motolské nemocnice nebo Nadaci Chantal, pravidelnou podporu opuštěným a týraným dětem, obětem povodní v letech 1997 a 2002 nebo příspěvek na obnovu záplavami postiženému kamennému mostu v Písku). Vše uvedené a především až neskutečná úcta ke svému publiku udělaly z Karla Gotta KARLA GOTTA. Navzdory měnícím se módám i hudebním trendům zůstává Karel Gott stále svůj. Možná i proto mu zůstala ona schopnost, která se nedá nikde koupit. Schopnost okouzlit. Jan Adam, 2004
S nahrávkami Karla Gotta se prodalo v tuzemsku, na Slovensku, v zemích bývalého Sovetského svazu, v Polsku, v Madarsku, Bulharsku, v nemecky mluvících zemích, v Holandsku, v Belgii, v Itálii, ve Francii, ve Velké Británii, ve Španelsku, v Japonsku, v USA a v Kanade 30 milionu zvukových nosicu. Nejprodávanejším zahranicním albem Karla Gotta se stala LP deska Karel Gott nazpívaná v ruštine z roku 1977, které se prodalo neuveritelných 4,5 milionu kusu. Nejprodávanejším tuzemským albem jsou Vánoce ve zlaté Praze natocené v zárí roku 1969
- 1 Diamantovou desku Supraphonu za 13 milionu prodaných zvukových nosicu se svými nahrávkami v letech 1962 – 1992 (pro Supraphon behem triceti let natocil 182 singlu, 63 alb a 2 samostatné videokazety). 13 milionu prodaných zvukových nosicu reprezentovalo 86 % populace tehdejšího Ceskoslovenska. Michael Jackson by musel jen v USA behem své kariéry prodat 215 milionu desek, aby dosáhl stejného stupne popularity v jediné zemi jako Karel Gott.
- 1 Multiplatinou desku Supraphonu za nejprodávanejší tuzemské album všech dob – Vánoce ve zlaté Praze, kterých se na LP, MC a CD prodalo 1 560 898 kusu (2004).
- 1 Multiplatinovou desku Supraphonu za úspešný prodej 2 CD Karel Gott -–42 nejvetších hitu (2004).
- Zlatá jehlice Polydoru za dvacet let úspešné spolupráce (toto ocenení získal Karel Gott jako tretí umelec v dejinách Polydoru po Herbertovi von Karajanovi a Leonardu Bernsteinovi), kterou mu zástupci Polydoru predali na slavnostním koncertu v pražském Hudebním divadle v Karlíne, jehož hostem byl Miloš Kopecký (1986)
- Velká Platinová deska nemecké gramofonové firmy Polydor za 464 nahrávek, které Karel Gott pro Polydor natocil v letech 1967 – 1988 (každý písnový titul zlate vygravírován do cerné gramofonové desky, která byla vsazena do Velké Platinové desky) – (1988).
- Platinové DVD Supraphonu za úspešný prodej vánocního DVD Sen o Vánocích (2004).
- 7 Platinových desek za úspešný prodej zvukových nosicu s nahrávkami Karla Gotta, které interpretovi udelil Supraphon a GOJA, agentura Gott – Janecek.
- 32 Zlatých desek gramofonových firem Supraphon, GOJA, agentura Gott – Janecek, Popron, Polygram, Polydor (SRN) a PolyGram (Švýcarsko) za úspešný prodej zvukových nosicu s nahrávkami Karla Gotta.
- 5 Stríbrných desek Supraphonu.
- První ze ctyr cen Trophée nationale mezinárodního veletrhu gramofonových spolecností a hudebních vydavatelství MIDEM ve francouzském Cannes pro nejprodávanejšího ceskoslovenského zpeváka na deskách (Karel Gott tuto cenu obdržel v letech 1967, 1968, 1969 a 1970). Behem všech festivalových koncertu byla merena hlasitost potlesku. Zatímco potlesk zpeváka Toma Jonese dosáhl 58 fónu, novácek Karel Gott prekvapil svými 54 fóny. Francouzský tisk už následující den nepsal o slibném zpevákovi, ale o „prírodním úkazu z Východu“.
- Karel Gott celkove 10. nejúspešnejším zpevákem nemeckého gramofonového trhu (1979).
- Titul národní umelec CSSR (1985)
- Titul zasloužilý umelec CSSR (1977)
- Karel Gott se stal prvním clenem Síne slávy Akademie ceské populární hudby (1991)
- Torjnásobné absolutní vítezství v divácké ankete o cenu Televizní rolnicka (Karel Gott získal tuto cenu trikrát – za roky 1986, 1987 a 1988) na Plese Ceskoslovenské televize a Paláce kultury
- Petinásobné vítezství v divácké ankete o cenu Televizní rolnicka v pevecké kategorii na Plese Ceskoslovenské televize a Paláce kultury (Karel Gott získal pet techto ocenení – za roky 1984, 1985, 1986, 1987, 1988) – tato anketa byla predchudkyní soucasné ceny diváku Týtý, kterou každorocne porádá Týdeník Televize
- Absolutní vítezství v divácké ankete Týty, vyhlašované Týdeníkem Televize (Karel Gott získal absolutní vítezství v kategorii nejoblíbenejší osobnost televizní obrazovky šestkrát
– za roky 1990, 1991, 1993, 1995, 1996 a 1999)
- Ctrnáctinásobné vítezství v ankete Týtý, vyhlašované Týdeníkem Televize v pevecké kategorii za roky 1990, 1991, 1992, 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003)
- Vítezství pevecké souteží lidové tvorivosti mládeže Volná tribuna (1958)
- 1.místo v souteži Hledáme písnicku pro všední den, porádané od roku 1958 z podnetu tehdejšího Kruhu prátel moderní tanecní hudby a Státního hudebního vydavatelství. Zvítezil s písní Až nám bude dvakrát tolik, zpívanou v duetu s Vlastou Pruchovou (1962)
- 1. místo v ankete hudebních kritiku a publicistu casopisu Melodie o nejlepšího ceskoslovenského zpeváka roku (1963) a 2. místo v ankete Ceny Melodie hudebních kritiku a publicistu casopisu Melodie (1988)
- 1. místo v televizní souteži Písnicky na zítra s písní Tam, kde šumí proud (1963)
- 1. místo v souteži Hledáme písnicku pro všední den s písnickou Úterý (1964)
- 2. místo v souteži Hledáme písnicku pro všední den s písnickou Má daleká, cesto (1964)
- Cena pro nejpopulárnejšího interpreta souteže Hledáme písnicku pro všední den (1964)
- 1. místo v souteži Písnicky na zítra Tam, kam chodí vítr spát (1965)
- Trojnásobné vítezství písne Trezor, nahrané s beatovou skupinou Olympic, v rozhlasové souteži Dvanáct na houpacce (1965)
- Zlatý klíc na mezinárodním festivalu Intervize v Karlových Varech s písní Tam, kam chodí vítr spát (1965)
- Zlatá lyra pro písen Mám rozprávkový dóm v domácí souteži na 1. Mezinárodním festivalu tanecní písne v Bratislave (1966)
- Stríbrný klíc Intervize písen Mám rozprávkový dóm na 1. Mezinárodním festivalu tanecní písne v Bratislave (1966)
- Bronzová lyra na Mezinárodním festivalu Bratislavská lyra pro písen Hej, páni konšelé (1969) a Cena kritiky pro písen Pošli to dál na na 1. Mezinárodním festivalu tanecní písne v Bratislave (1966)
- Karel Gott obsadil první tri místa v ankete casopisu Mladý svet o nejpopulárnejší písne roku s písnemi C´est la vie, Pošli to dál a Bum, bum, bum (1966)
- Petinásobné vítezství písne Bum, bum, bum a dvojnásobné vítezství písne C´est la vie v rozhlasové souteži Dvanáct na houpacce (1966)
- Ctyri druhá místa v ankete Zlatý slavík casopisu Mladý svet o nejpopulárnejšího ceskoslovenského interpreta roku 1967 (za Waldemarem Matuškou), roku 1982 (za Miroslavem Žbirkou), roku 1991 (za Palem Haberou) a roku 1998 (za Danielem Hulkou)
- Tri tretí místa v ankete Zlatý slavík casopisu Mladý svet (za Daliborem Jandou a Petrem Nagyem) o nejpopulárnejšího ceskoslovenského interpreta roku (na 3. míste se Karel Gott umístil trikrát za rok 1985, 1986, 1987)
- Diskoslavík´92 – titul Osobnost všech dob, udelená ceskými disc-jockeji (1992)
- Vítezství v ankete Slovenský slávik v kategorii zahranicních zpeváku (pred Madonnou a
- Michaelem Jacksonem) – (1998)
- Zlatý klíc Intervize s písní Proc ptáci zpívají (1968)
- Vítezství ve 34. rocníku Písnicek pro Hvezdu s písní Snu plný krám, kterou Karel Gott zkomponoval s Ladislavem Štaidlem, v NDR se další jeho skladbe Dál, dál se toulám (Und weiter wandre ich), kterou zkomponoval s Rudolfem Roklem. Na základe této nahrávky byl Karel Gott posléze pozván k úcasti na festivalu Fan Fair v Nashville, USA (1979)
- Cestné uznání umelecké agentury Pragokoncert za vzornou a dlouhodobou prezentaci ceskoslovenského hudebního umení v zahranicí (1986)
- Speciální cena cs. disc-jockeju pro osobnost nejdéle hranou na tuzemských diskotékách (1989)
- Pašák roku 1995 v kategorii zpeváku – cena udelovaná detskými diváky Ceské televize (1995)
- Jan Beneš, Pavel Cernocký, Oscar Gottlieb, Martin Hrdinka, Jakub Jakoubek, Jirí Pocta, Petr Salava, Miloš Skalka, Josef Šrámek a Jaromír Tuma predali Karlu Gottovi Poctu ceských discjockeyu nejúspešnejšímu tuzemskému interpretovi populární hudby (1995)
- Trofej hokejisty Dominika Haška pro nejužitecnejší a nejproduktivnejší hlas v ceské pop music (1999)
- Rád prátelství národu prezídia Nejvyššího sovetu SSSR za aktivní podíl na rozvoji a upevnování prátelství a spolupráce mezi lidem Sovetského svazu a Ceskoslovenska (zárí 1989) – rád Karel Gott prevzal až v kvetnu roku 1997 z rukou ruského velvyslance v Ceské republice Nikolaje Rjabova na ruském velvyslanectví v Praze.
- 3. místo na Mezinárodním festivalu v polských Sopotech za interpretaci polské lidové Kocour Teofil (1964)
- 9. místo a jedna z devíti Zlatých medailí festivalu za interpretaci písne Lady Carneval na
3. mezinárodním festivalu Zlatý kohout v brazilském Rio de Janeiro (v porote zasedala za Ceskoslovensko Helena Vondrácková) – (1968)
- 3.místo v ankete nemeckých novináru o nejlepšího nemecky zpívajícího interpreta v SRN za rok 1968 (1969)
- 4. místo na 3. mezinárodním festivalu Olympiáda písní v Aténách s písní Hej, hej, baby (1970)
- Zlatý mikrofon umelci, který se nejvýrazneji zasloužil o rozvoj umení v rozhlase a televizi – udeleno ve Stuttgartu, SRN (1974)
- Cestný titul Hvezda roku, udelený britským hudebním casopisem Music Week (v témže roce stejné ocenení za Polsko získal Czeslaw Niemen a za Švédsko skupina Abba) – (1974)
- Cena Trešnové kvety za interpretaci písne At láska má kde kvést (1974) a Cena za vynikající umelecké vystoupení na svetovém festivalu populární písne Yamaha v Tokiu (1977) – Karel Gott se predstavil s písní Jdi za štestím (porota vybírala z 1 500 písní z 45 zemí sveta a písen Karla Svobody a Zdenka Borovce se dostala do finálové ctyricítky).
- Karel Gott se stal podle ankety moskevského casopisu Klub a umelecká tvorivost nejpopulárnejším zahranicním zpevákem v SSSR (pred Eltonem Johnem a Cliffem Richardem) – (1977)
- Titul Hvezda populární hudby udelený v Polsku (1977)
- Goldene Tanzmariechen – cena udelovaná mimorádným osobnostem hospodárského, vedeckého a kulturního života v Norimberku, SRN (1977)
- Titul Estrádní osobnost, udelený na 6. rocníku prehlídky zábavných programu Wiosna estradowa v Poznani, Polsku (1978)
- Goldene Mütze mesta Kolín nad Rýnem pro nejvýznamnejší kulturní osobnost roku (1978)
- Stríbrný a Bronzový lev Radia Luxemburg za úspech písní Babicka a Das Mädchen aus Athen v rozhlasových a televizních hitparádách (1979)
- Cestná jehlice ve zlate za zásluhy o prátelství mezi národy, udelená Ligou prátelství NDR (1979)
- Cestný diplom ústredního výboru Leninského komsomolu za upevnování prátelství mezi ceskoslovenskou a sovetskou mládeží (1979)
- V Dortmundu udelen televizní Oscar nemecké televize ZDF (1980)
- První zlatá ladicka – cena udelená jedné z nejpopulárnejších osobností Sárského rozhlasu a televize na galaveceru Den nemeckých šlágru v Saarbrückenu, SRN (tato cena byla Karlu Gottovi udelena ctyrikrát – v letech 1982, 1983, 1984 a 1995)
- Zlatá medaile Hermanna Lönse za interpretaci nemeckých lidových písní udelena v Mnichove, SRN (1983)
- Zlatá harfa za interpretaci nemecké lidové písne udelena ve Stuttgartu, SRN (1983)
- Anténa cti BRF (Belgického rozhlasu a televize)nejpopulárnejšími interpretovi hitparády BRF za posledních pet let, udelená v Eupenu-Kettenisu, Belgie (1986)
- Zlatá anténa BRF (Belgického rozhlasu a televize) za pocet umístení v hitparáde BRF s písnemi Ich bin der Adler, du der Wind (Text k téhle písni jsem psal já), Nun bist du da (Plnoletá) a Bis kein Traum mehr lebt (Jak ten proud), udelená v Eupenu-Kettenisu, Belgie (1984)
- Stríbrná anténa BRF (Belgického rozhlasu a televize) za pocet umístení v hitparáde BRF s písnemi Ich bin der Adler, du der Wind (Text k téhle písni jsem psal já) a Nun bist du da (Plnoletá) v Eupenu-Kettenisu, Belgie (1983)
- Ocenení Zlatá podkova od Karnevals-Clubu ve Stuttgartu (1989)
- Der Stier den Hohensalzburg – prestižní rakouské vyznamenání, které je každorocne udelováno nejvýznacnejším osobnostem spolecenského, politického, kulturního a sportovního života (1991)
- Zlatý mikrofon pro Gala hvezdu roku 1991 v nemeckém Böblingenu (1991)
- Odhalení voskové figuriny Karla Gotta, Elvise Presleyho a Jimiho Hendrixe v Muzeu voskových figurín v Berlíne (1991)
- Nemecká rozhlasová stanice RPR udelila Karlu Gottovi Cenu pro nejúspešnejšího zahranicního umelce (2002)
Dnes již není pro nikoho překvapivé, že se Karel Gott ve volných chvílích věnuje malování obrazů - koníčku, který se měl původně stát jeho povoláním. Shledáváme navýsost zajímavý článek, který se objevil před dvěma lety v německém tisku (Das goldene Blatt č. 22) a který možná trochu více poodhalí nitro malíře Karla Gotta.
Proti větru, První polibek - to jsou názvy obrazů Karla Gotta. Zpěvák zachycuje na olejomalbách své pocity: "Večer se posadím před plátno a do příštího rána vykouzlí mé ruce obraz. Ano, maluji problémy, které tíží mou duši. Obrazy jsou zrcadlem mého charakteru," říká Karel Gott a vypráví, co chtěl svými obrazy znázornit. A umělecký psycholog Dr. Martin Schuster se vyjadřuje k pěti malbám - aniž by věděl, že jejich autorem je Karel Gott.
Karel Gott: Tato mladá žena předkládá zrcadlo starému muži: ,Hleď! A právě ty ode mě něco chceš?´
Dr. Martin Schuster: Mladá žena má na sobě červené, smyslné šaty. Barva jejího poprsí však působí chladně a nepřístupně. Jasný symbol, že odmítá toho muže v zrcadle. Situace, kterou sám malíř už jistě zažil. Možná že má problémy se stárnutím. Musí ve svém povolání vyzařovat mladistvost.
Karel Gott: Když jsem byl na cestách křižníkem MS Europa, udělali jsme zastávku ve Skotsku. Při procházce tamější krajinou jsem uviděl tenhle motiv. Barvy nebe, luk a stromů jsem už nepustil z hlavy.
Dr. Martin Schuster: Malba se skládá - soudě podle barev - ze dvou částí: ta zadní je temná (bouře v dáli), ta přední zářící. Muž v popředí jde proti větru. Hudba (kytara jako její symbol) mu urovnává cestu. Mohl by to být malíř, který již díky své dynamice a silné osobnosti úspěšně proplul proti proudu. Ví, že by jinak ztratil radost ze života.
Karel Gott: Lid na náměstí má představovat rokenrolovou generaci, která uctívá Beethovena - klasika je věčná. V domech skladatel žil: budovy vlevo jsou z Paříže, vpravo z Vídně.
Dr. Martin Schuster: Umělec se identifikuje - vědomě či nevědomě - s Ludwigem van Beethovenem. Stejně jako Beethoven by chtěl také malíř vyčnívat z davu. Být obdivován jinými, zvláště mladými lidmi, ho uspokojuje. Je to druh narcistického rozšíření vlastní důležitosti a vlastní hodnoty. Přesto se autor nepřeceňuje - to znamená, že ve skutečnosti zcela určitě prokazuje velké profesní úspěchy.
Karel Gott: Malba zobrazuje jazzovou zpěvačku Sade se saxofonistou z její kapely, ráno po jedné erotické noci. On nacvičuje na saxofon nové grify, ona leží, ještě vyčerpaná po náročné noci, na posteli.
Dr. Martin Schuster: Malíř vidí v ženách milenku, a ne nutně manželku. Muž drží v ruce cigaretu a saxofon jakožto erotický nástroj. Umělec sám je jistě požitkář - určitě není smutnícím děckem. Kdo vybere takovéhle barvy, musí mít vstřícný vztah k sexualitě.
Karel Gott: Rád sedávám ve starých kavárnách Vídně, Paříže či Berlína. Pak často pozoruji hosty. Tento pár se zná tak dobře, že už si navzájem nemají co říct. To je bohužel velmi časté. Tmavě modré barvy napovídají, že už je večer...
Dr. Martin Schuster: Žena byla namalována větší než muž, přestože sedí víc vzadu. Náš malíř je fascinován ženskými těly. Má pozitivní vzpomínky na (erotická) setkání se ženami. Umělec je zajisté také amatérským filozofem, který konfrontuje problémy času a hledá jejich řešení.
Jan Adam, jan.adam@c-mail.cz
FRONK Design
